Postup cesty


View Postup Honzikovy cesty in a larger map

čtvrtek 23. října 2014

Fotky z promítání

 Pro ty co byli na nedělní prezentaci fotek i pro všechny ostatní - tady je odkaz na výběr fotek z Honzíkovy cesty:

https://plus.google.com/photos/101508953499116817321/albums/6073502658765295761

Když bude čas, tak možná přibudou i videa z kamery kterou jsem měl celou cestu na řídítkách. Jestli vás to zajímá, tak sem čas od času mrkněte ;)

neděle 28. září 2014

4..3..2..1..New York!

Hlavně abych se ty zbývající čtyři jízdní dny nenudil...

A taky že ne =) Cesta vedla přes velká města od DC přes Baltimore, Filadelfii a samozřejmě New York. Část cesty jsem naštěstí jel i po cyklostezce ale často jsem projížděl i pochybnými čtvrtěmi na předměstí nebo jsem si to šinul v plném provozu po čtyřproudé silnici. Hned první den jsem zjistil, že mám malou osmici na zadním kole, ze které se nakonec vyklubal prasklý ráfek. Naštěstí jsem ještě v pátek odpoledne našel otevřený cykloobchod, kde mi ho na počkání vyměnili a tak jsem mohl vesele pokračovat dál, lehčí o dalších 100$ =)


Mezi další kratochvíle po cestě patřilo hledání místa na kempování u cesty, tak abych nikomu nevadil. Všechny kempy byly totiž kvůli svátkům obsazené a s WS to taky byla bída. Romantická stránka - stanování mimo civilizaci, dobrodružné hledání místa v lese u cesty kolem půl desáté v noci a pozorování východu slunce díky vstávání za svítání. Méně romantická stránka - žádný komfort koupelny, elektřiny nebo teplé vody a sprcha nahrazená krabičkou antibakteriálních ubrousků =D



No ale nakonec jsem to zvládl a slavnostně dojel do místa mého posledního odpočinku - New York City. Ještě štěstí že jsem cestu na kole do Brooklynu musel absolvovat jen jednou, protože tahání kola přes turniket v metru nebo jízda přes centrum nepatřily zrovna mezi mé oblíbené pasáže. Jakmile jsem se ale dostal k do bytu mého WS hostitele měl jsem vyhráno. Můj hostitel Kunal byl totiž natolik vstřícný, že mě u sebe nechal bydlet celý týden až do mého odletu, takže jsem se po příjezdu už nemusel stěhovat na jiné místo.

Příjezd do New Yorku


můj úžasný hostitel Kunal
A co se dělo celý následující týden? Nejprve bylo třeba oběhnout alespoň část obligátních památek a atrakcí ve městě. Mezi ně patřil například výlet trajektem k Soše Svobody, Ground Zero na místě bývalých dvojčat, Central Park, Times Square, Brooklyn Bridge, návštěva letadlové lodi Intrepid nebo výlet na vrchol mrakodrapu v Rockefeller Center. Taky se mi podařilo najít malý obchůdek kousek od Manhattanu, kde jste si mohli koupit potraviny a výrobky z České a Slovenské republiky, všechno od Mattonky až po krtečka =)

Ze všech míst samozřejmě spousta fotek a dojmů, na které tu bohužel není místo. Aspoň teda pár ilustračních obrázků:

Ground Zero
Jedna z nových budov WTC
Brooklyn Bridge
obchůdek Slovak Czech Varieties

letadlová loď Intrepid

raktetoplán Enterprise v hale na palubě letadlové lodi

obligátní foto s Lady Liberty

Výhled z vrcholu mrakodrapu na Lower Manhattan s Empire State Building uprosřed

Central park

Dalším zážitkem který jsem si nechtěl něchat ujít, bylo vidět nějaký muzikál na Broadway. A taky že se mi to podařilo, třikrát =). První z nich byl The Book of Mormon, který jsem díky náhodnému kamarádovi ve frontě a štěstí v loterii viděl z první řady a za zlomek běžné ceny. Úžasný zážitek, spousta břitkého humoru a "explicit language". Prostě si představte muzikál od tvůrců seriálu South Park. Samozřejmě jsme to museli po skončení představení pořádně s Jadidem zapít.


Pohled dozadu z první řady

S Jadidem, vysmátí jaké jsme měli dneska štěstí =)




Druhým muzikálem byl Gentelman's Guide to Love and Murder, vítěz Tony Award za nejlepší muzikál 2014. Sofistikovanější než ten první se spoustou poučných pasáží a geniálním hercem zvládajícím 8 různých rolí. Tohle představení jsem měl možnost pozorovat pro změnu z malého balkónku, kde jsem se opět seznámil, tentokrát se dvěma mladými slečnami. I v tomhle případě jsem to cestou zpátky vzal přes bar, v milé společnosti Tori a Hanna =)


Poslední muzikál - Matilda. I když je to možná představení tak trochu pro děti, já si ho moc užil a nesmírně obdivuju výkon holčičky v hlavní roli, které bylo pouhých 8 let! Představení tentokrát bez seznámení a bez baru =D

Krásná scéna Matildy
Spoustu času na Manhattanu jsem taky strávil tak, že jsem prostě jen bloumal mezi mrakodrapy a užíval si jedinečnou atmosféru v srdci rušného města New York. Kamkoli se člověk pohne, všude spousta troubících taxíků, spěchajících lidí a pouličních prodavačů. Za jiných okolností by mi tyhle věci byly asi nepříjemné ale v tomhle případě pro mě bylo naprosto fascinující, sledovat celý ten pulzující organismus, proplétající se uličkami ve stínu mrakodrapů. A když se setmí a celý Times Square se rozzáří světlem desítek obřích obrazovek a billboardů... Prostě nádhera =)


Times Square

Noční Empire State Building
Poslední věc co jsem ještě bezpodmínečně musel stihnout, byl výlet na asi 40km vzdálenou pláž Long Beach, abych mohl podruhé vykoupat kolo v oceánu a tím oficiálně završit celou cestu. Tuhle pláž jsem si nevybral náhodou protože místo na západním pobřeží, kde jsem koupal kolo poprvé se jmenovalo úplně stejně a já nemohl odolat myšlence začít a skončit na Long Beach =)

Tadá!
V neděli před odjezdem ještě sehnat krabici na kolo, tašku na ostatní věci, rozebrat, poskládat, sbalit, objednat taxík a další den směr letiště a domů =)


sobota 27. září 2014

Washington DC

Hurá, konečně ve Washingtonu DC, poslední velké zastávce před koncem. Měl jsem štěstí na WS hostitele, který bydlel v krásném apartmánu nedaleko centra a neměl nejmenší problém s mým plánem strávit tam čtyři noci. Jmenoval se Richard Teltschik a je z Německa, mimochodem podobnost jeho příjmení s městem Telč není náhodná ;)

Richard byl hrozně vstřícný a sympatický, dokonce jsem dostal i klíče od bytu a taky velký U-zámek na kolo, protože ten můj obyčejný by prý ve městě moc neobstál. Navíc jsme měli podobný spánkový režim, takže jsme další den snídali až po desáté ráno =)

s Richardem

Na výlet do centra jsem vyrazil samozřejmě na kole, což díky spoustě cyklostezek v okolí nebyl až takový problém. Cíl pro dnešek a vlastně i všechny ostatní dny byl National Mall, obrovský "park" dlouhý tři kilometry, kde se nachází většina památníků, monumentů a muzeí v DC. Díky tomu že jde o národní park, tak není problém dostat se někam na kole a auta tu skoro nejsou.

Z těch nejznámějších památek jsou tu třeba Lincoln memorial, Reflecting pool, Washington monument nebo Capitol. Taky tu najdete spoustu válečných památníků od 2. světové války až po válku ve Vietnamu. Kousek od Mallu je ještě samozřejmě Bílý dům, do nějž se dá dostat jen v doprovodu vašeho zástupce v Kongresu. Jinak se musíte spokojit pouze s pohledem z dálky přes tři ploty hlídané policistama =)

Reflecting pool a Washington monument v pozadí

Lincoln memorial

White house

Washington monument

Socha u Vietnam memorial

Jak už jsem zmínil, na Mallu je taky hodně muzeí z nichž spousta patří pod Smithsonian Institution. Tato muzea mají vstup zdarma a musím říct, že něco takového jsem v životě neviděl. Je to tu podobné jak v Seattlu - člověk by mohl v každém muzeu strávit celé dny aby si všechno důkladně prohlédl a přečetl. Já osobně jsem byl jen ve třech z nich. První (a moje nejoblíbenější) bylo Air and Space Museum, kde jste mohli vidět všechno kolem létání od prvních "letadel" až po lunární modul Apollo. Je to tu prošpikované interaktivními výstavami a také mnoha exponáty v životní velikosti! Přímo v muzeu je taky obří McDonald's takže člověk nemusí na jídlo chodit nikam daleko.

Druhým neméně zajímavým muzeem bylo Museum of Natural History. Tady můžete najít všechno co se týká přírodní historie - neuvěřitelně reálná vycpaná zvířata, kostry neandrtálců, stovky exponátů všech možných druhů minerálů a drahokamů, výstavu o lidské DNA, pavilon motýlů a spoustu dalšího. Kdyby v tomhle prostředí probíhaly hodiny biologie tak by se z ní stal můj nejoblíbenější předmět =)

Posledním z muzeí kam jsem se vydal spíš jen ze zvědavosti než ze zájmu bylo National Gallery of Art. Veliká, veliká chyba! Hned jsem se mezi tou záplavou portrétů a soch ztratil a utvrdil jsem se v tom, že na tenhle druh muzeí prostě nemám buňky. Přiznávám sice, že některé obrazy jsem dokázal ocenit, jako například krajinu na velkém plátně vykreslenou do nejmenších detailů, nicméně drtivá většina exponátů se u mně setkala s nulovou emoční odezvou.

Lunární modul Apollo

Hubble telescope

Spojení Ruské a Americké lodě

raketky

Moje GPS není tak stará aby patřila do muzea! (úplně vpravo)

Curiosity

Šáhnul jsem si i na šutr z Měsíce =)

Jako živé

geologická výstavka od uhlí a až po diamanty

vodní svět

Mimo návštěvy památníků a muzeí na Mallu byl můj pobyt v DC ozvláštněn ještě jednou událostí. Dva dny před mým příjezdem do hlavního města jsem se na cyklostezce potkal s vůbec prvníma čechama za celý můj pobyt v USA. Tak jsem se s nima trochu seznámil a poté co jsem zjistil že bydlí v DC jsme se rozhodli, že bych k nim mohl zajít na návštěvu. A taky jsem zašel =). Rodiče jsou v USA už 16 let a oba jejich kluci se tu narodili, nicméně všichni mluví plynně česky a dodržují zásadu že doma se mluví jen česky. A hádejte co bylo k večeři - guláš a jako desert Horalky =D. Povídali jsme si až do večera což mělo za následek, že jsem cestu zpátky absolvoval na kole za tmy a bez světel, ale stálo to za to =)

konečně trošku změna oproti sendvičům a burgerům
Čtvrtý den ráno jsem se rozloučil s Richardem a celým DC a vyrazil jsem na poslední etapu směr New York...


neděle 21. září 2014

Wait for it ... !

Ahoj, mnozí z vás už ví že jsem dávno doma, nicméně na blogu stále chybí poslední část cesty - Washington a New York. Vysvětlení je jednoduché, od té doby co jsem doma se pořád něco děje, a když se zrovna nic neděje tak se pro změnu hlásí o slovo moje vrozená lenost.

Na druhou stranu by to bylo vůči všem co to tady poctivě čtou hrozně nefér, takže tímto slibuju že do týdne všechno doplním. No a když už jsem to napsal takhle oficiálně, tak mám aspoň motivaci se k tomu konečně dokopat =)

Mezitím se můžete mrknout na mých pár minut slávy v HTV =D
(začátek 21:47)



PS. Pro Hustopečáky a okolí - vypadá to že z nějaké besedičky s fotkama se asi nevykroutím, takže až bude něco naplánovaného tak tady dám vědět ;)

čtvrtek 28. srpna 2014

Uplakaný GAP a C&O

Ne že bych si chtěl nějak extra stěžovat, ale přece jenom už je to pěkně dlouho, co jsem měl po cestě nějaké kopce. Takže jsem byl dokonce rád, když se terén začal čím dál víc vlnit, když jsem zamířil na jih od jezera, směr Pittsburgh. Aspoň jsem měl nějakou změnu a trochu jsem si zase protáhnul nohy. Jenomže pak se ke kopcům přidalo i počasí a to už taková zábava nebyla, protože nejnepříjemnější je jet s vlhkým oblečením a mokrýma botama a nasazování obalů na brašny je pro mě ta největší otrava na světě...
Naštěstí pršelo jen ráno a po zbytek cesty už jsem se pral jen s únavou, kopci a hustou dopravou kolem Pittsburghu. Z toho co jsem viděl ze sedla je město moc hezké a taky strašně kopcovité, jakmile se vzdálíte od řeky tak se krpálu nevyhnete =)
Sice jsem neměl čas na prohlídku ale strávil jsem ve městě noc u WS hostitelů, kteří mají byt s krásným výhledem na město (odměna za krpál) a taky si vaří vlastní pivo, takže jsem si přímo v obyváku načepoval půllitr =)


stylový výčep
sušení chmele v jídelně
Další den jsem začal v Pittsburghu na cyklotrase, která mě dovede s minimálním stoupáním přes hory až do Washingtonu DC. První část se jmenuje Great Allegheny Passage (GAP) a vede po trase bývalé železnice, která se kroutí podél velké řeky. Je to nádhera si po dlouhé době odpočinout od aut a náklaďáků a jet celé dny po rovné stezce pod klenbou stromů. Po cestě je taky spousta malých městeček, kde si může člověk odpočinout a zajít třeba na milkshake =)

super přístřešek těsně u cyklostezky

historický vlak v jednom z městeček

dokonce se i rozjel!
Jediné mi pravidelně kazilo náladu bylo počasí. Sice nepršelo pořád, ale aspoň pět dní za sebou byla vždycky nějaká přeháňka, většinou dost vydatná na to abych mi ta vlhkost vydržela apoň pár hodin. Jeden den už jsem to vzdal, a místo kempování jsem šel do B&B, kde měli docela levný sdílený pokoj (kde jsem byl stejně sám =) ), který mi poskytl suché útočiště a místo na rozvěšení všeho co potřebovalo usušit.

pára z lesů po dešti
Na GAP jsem narazil na dva dlouhé tunely, z nichž jeden byl spoře osvětlený a druhý vůbec. Musím říct že je to trošičku zneklidňující, když jedete úplně sami v šeru tunelu a ani nevidíte druhý konec :-o
Taky jsem přejel další Continental divide (hranice úmoří) na vrcholu cyklostezky. Od toho bodu už to je do DC jenom z kopce =)
do temnoty
nevím proč ale vzpomněl jsem si na bránu do Morie v LOTR


Druhou část cesty tvořil C&O Canal Trail, který vedl pro změnu podél vodního kanálu, který dříve sloužil jako dopravní cesta z DC do vnitrozemí. Povrch nebyl tak kvalitní jako na GAP ale zato okolí bylo hezčí, opět všude lesy a po cestě desítky zdymadel, které překonávaly výškový rozdíl stoupajícího terénu. Na první polovinu 19. století docela působivé.

kanál krásně kvete =)

jedno ze zdymadel
Další super věcí na téhle části cyklostezky bylo, že každých 8-10 km bylo u cesty místo na kempování s ohništěm, pitnou vodou a ToiToikou, takže pokud člověk nepostrádal sprchu, nemusel se o ubytování vůbec starat. Velká část cesty vedla taky podél řeky na které se prohánělo spousta skůtrů, vodních lyžařů apod.


vodopády na řece

Závěrečným bonusem C&O bylo, že mě stezka dovedla až přímo do centra DC a ušetřila mi spoustu nepříjemností, spojených s dopravou v hlavním městě USA =)